klasika

K posteli jsem byla přivázaná už dlouho. Ruce jsem měla odkrvené a nemohla jsem s nimi skoro hýbat. Oči jsem přitom měla převázané nějakou páskou. Na nahém těle jsem měla husinu, byla mi hrozná zima, ale neměla jsem se jak přikrýt. Byla jsem tak, jak mě moji věznitelé nechali. Nevěděla jsem, jak jsem tu dlouho, nebo kde to vlastně vůbec jsem. Věděla jsem jenom, že po několika hodinách ve tmě přijde vždycky to samé.

Kamarád se rozhodl uspořádat akci v maskách. Podmínkou bylo, že opravdu nebude v žádném případě poznat, kdo jste, a také to, že se nebude mluvit. Jeho akce vždycky byly legendární a taky trochu ujeté, dost často se stalo, že z poklidné opékačky se stala drsná píchačka. A bylo jasné, že s těmi maskami tomu nebude jinak. Pozvaní byli z různých věkových skupin, z různých měst a míst, takže opravdu to vypadalo, že se tam ani mezi sebou nebudeme pořádně znát. Samozřejmě to byl účel, který měl své opodstatnění pro pořádnou swingers party.

Byla sobota večer a já se rozhodla, že si po dlouhém týdnu v práci zajdu do baru dát si něco dobrého k pití. Nechtělo se mi ale sedět na baru samotná, protože jsem si byla moc dobře vědomá toho, že pak bych neměla pokoj a musela odmítat slizké maníky. Napsala jsem proto kamarádce, aby šla se mnou, ale po nějaké chvíli mi odpověděla, že je mimo město. Posadila jsem se tedy do obýváku a přemýšlela, co teď. Na dobrou skleničku cuba libre jsem měla opravdu hroznou chuť.